Fahrenheit nebo Celsius? Hodně lidí se mě poslední dobou ptá, proč vlastně když se bavím o počasí, uvádím teplotu zásadně ve stupních Fahrenheita. Tak si to pojďme shrnout.
Fahrenheit mají v názvu dva filmy, Celsius ani jeden.
Historie
Daniel Gabriel Fahrenheit byl Němec narozený v Gdaňsku, zatímco Anders Celsius se narodil v Uppsale. A pochybuju, že Švédové dělají lepší autaNE, IKEA opravdu auta nedělá! 🙂. F stupnice byla vymyšlena už v roce 1724. Tou dobou C ještě teklo mlíko po braděF narozen 1686, C v roce 1701.. Když pak C v roce 1742Astronomům to holt trochu trvá, no. přišel s vlastní stupnicí, nastavil ji ještě tak blbě, že 0 °C byl bod varu vody a +100 °C bod tání. Opravit mu to musel o dva roky později – poté, co C sám zaklepal bačkorama – až Carl von LinnéPro změnu botanik! Fakt páreček Švéďáků, to se musí nechat. Ty se tak dlouho hledali, až na sebe zbyli.. Oproti tomu F měl 0 °F jako teplotu autotermoregulační směsi salmiakuNejnižší, jím tehdy dosažená teplota. a 98 °F teplotu lidského těla.
Navíc v roce 1954 se musela změnit definice C, protože přišel třetí do party – Kelvin s nápadem položit stupnici na −273,15 °C coby absolutní nule a trojném bodu vody při 0,01 °C a 611,657 Pa. Do 70. let pak F stupnici používal Commonwealth, než se pár lidí vzbouřilo a vytrucovalo si C. Mimochodem, definice K se má taky měnit, protože jako zákl. jednotka SI by měla být postavena na Boltzmannově konstantě
. Jedna stupnice však stále drží svoji původní definici. Již téměř 300 let.
Využití
Argumenty typu: vždyť C je založeno na vodě, s šikovně vymyšleným implicitním rozpětím 0-100. To dává smysl. Pokud bychom žili ve vodě! Kdy jste naposledy potřebovali znát teplotu nějaké vody? Možná v hrnci při vaření. A tam se vsadím, že vařící se voda se dá poznat pouhým pohledem, i bez teploměru. NEBO? Takže, obě stupnice se reálně používají pouze na měření teploty venkovního vzduchu pro vnímání počasí – na vědátorství máme stejně K. Ale i v počasí je C o parník až dva pozadu. Ještě, že C není oficiální součástí metrického systému, resp. jednotek SI.
Jako absolutní nula se daleko lépe pamatuje −459.67 °F než −273.15 °C.
A jak to vypadá s tím počasím? Je-li venku 35 °C řeknete si tak akorát, že je vedro. Když se však dozvíte, že tam je 95 °F, budete si dávat sakra pozor! Za další, vytáhnout paty z baráku ve 100 °F není problém. Zkuste si vyrazit ven ve 100 °C. Na druhou stranu, pokud je venku −40, je úplně šumák, jakou použijete stupnici – kosa bude stejná, tak či tak. Nehledě na to, že −4 °F vypadá daleko líp než −20 °C.
Možná si říkáte, že 100 je krásný číslo, dá se hezky dělit. Dá. Dvojkou, čtyřkou, pětkou, desítkou. Toť vše. A pak tu máme F, která je rozdělena na 180 dílků. Ty by šly beze zbytku dělit dvěma, třemi, čtyřmi, pěti, šesti, devíti, deseti, dvanácti. Trochu rozdíl, nee? Z toho automaticky plyne, že rozlišení F je 1,8× větší než C. To je asi takový rozdíl jako koukat na porno na 50palcové televizi místo 37“.
Tato dělicí linka má v případě Fahrenheitovy stupnice tu výhodu, že umožňuje jemnější členění bez nutnosti uchylovat se k desetinným číslům. Spolu s běžným rozsahem 0-100 °F tak umožňuje operovat výrazně lépe a přesněji než rozpětí -20-40 °C.
Rozhřešení
Žijeme ve světě, kde klidně i jediný stupeň rozhoduje o tom, jestli bude příjemné teplo, nebo budeme celej den klepat kosu. A vzhledem k tomu, že nehoda není náhoda, tak nejmenší teplotní změna, již je člověk schopen vnímat, odpovídá na desetinu přesně rozdílu 1 °F.
Fakt, že některé jednotky jsoucí součástí metrického systému dávají smysl více než imperiální, je logické. Měřit atmosférický tlak v Pascalech místo mmHg, resp. PSI dává smysl. Potíž je v tom, že metrický systém byl zaveden, aby nám život zjednodušil. A to tady prostě neplatí.
Kterou stupnici používá nejmocnější stát světa? AHA!Kromě USA oficiálně taky ještě Belize a Libérie, btw.
A proč používáte C vy? Protože vám to někdo kdysi ve škole řekl? Najs! 🙂 Nebo protože to dělají ostatní? Lenost? Jiné důvody? Podělte se…